Ženské padání vlasů sice málokdy vede k úplné plešatosti, přesto bývá chybou považovat ho automaticky za pouhou přechodnou záležitost, k čemuž někdy sklouzávají i odborníci.
7 nejčastějších příčin řídnutí vlasů
Nedostatek železa: Chudokrevnost a deficit železa přímo podkopávají kvalitu vlasů. Suplementaci ale vždy zahajte až na základě krevních testů a po dohodě s lékařem, protože i nadbytek železa tělu škodí.
Poruchy štítné žlázy: Na vině může být snížená i zvýšená funkce. Při hyperfunkci navíc vlasy křehnou a lámou se. V obou případech je klíčové přesné stanovení diagnózy a nasazení cílené léčby.
Pokles estrogenu: Tento stav typicky přichází s menopauzou a v období po ní. Situaci pomáhá stabilizovat úprava jídelníčku, zdravější životospráva, vhodné doplňky stravy a konzultace s lékařem.
Poporodní hormonální výkyvy: Zhruba do šesti měsíců po porodu se hladiny hormonů vracejí k normálu, což vyvolává dojem masivního línání – tělo se pouze zbavuje vlasů udržených v těhotenství. Pokud padání přetrvává vlivem kojení, podpořte regeneraci výživnou stravou a poraďte se s lékařem.
Stresová zátěž: Vlasové cibulky reagují se zpožděním – skokové padání se obvykle projeví 2 až 3 měsíce po prodělaném těžkém stresu, operaci, závažnější nemoci či poporodním vyčerpání.
Užívání medikamentů: Ztráta vlasů patří k poměrně častým nežádoucím účinkům některých léků. Řešením je debata s lékařem o případné výměně preparátu za šetrnější alternativu.
Nerovnováha vitaminu A a selenu: Škodí jak jejich nedostatek, tak předávkování způsobené nadměrnou konzumací doplňků stravy. Při užívání multivitaminů proto dbejte na doporučené denní dávky.
Vliv kouření
U mužů výzkumy prokázaly jasnou souvislost mezi cigaretami a vyšším rizikem plešatění. U žen zatím přímé důkazy chybí, kouření však prokazatelně zhoršuje prokrvení pokožky i celkové zdraví bez ohledu na pohlaví.
Jak postupovat při padání vlasů
Základním krokem je návštěva praktického lékaře nebo dermatologa a odběr krve. Vyšetření by se mělo zaměřit na krevní obraz (hladinu železa), funkci štítné žlázy a pohlavní hormony. Neodhalí-li testy žádnou skrytou příčinu, pravděpodobně jde o genetickou predispozici.